Úkol humanitárních věd.

26.1.2018

 

Úkol humanitárních věd.

 

Vnučce studentce humanitárních věd.

 

Zítra může být pozdě.

 

Já jsem se živil vědou přírodní tedy medicinou s vědami společenskými jsem přícházel do styku a provozoval je profesionálně jen okrajově, Byla to medicina katastrof lidově známá hlavně jako civilní obrana. Původně měla zmírňovat následky válek. Z věd společenských čili humanitárních jsem měl povědomí jen o historii a právech. Dnes Wikipedie udává přibližně 44 druhů věd společenských a asi polovinu těch přírodních.

Od konce druhé světové války se stále zvyšuje nebezpečí další války světové.která matematicky dokázáno zanechá těžce poškozenou až neobyvatelnou Zemi .Hrozí na ní vymření v prvé řadě lidstva, pak vyšších i nižších živočichů i rostlin.Dosavadní války od počátku lidstva miliony let nepoškozovaly trvale životní prostředí ani život na Zemi .Měly svůj smysl. Ten se stále rychle rostoucím vývojem zbraní hromadného ničení ztratily .

Vědy přírodní při veškerém závratném pokroku a růstu nás od válek neuchrání. Naopak jejich zhoubnost vývojem nových zbraní den ode dne zvyšují. Až do pádu prvé jaderné pumy na konci druhé války měly války smysl . Povolovaly žít a množit se těm nejschopnějším. Dnes ten smysl objevený jako přírodní zákon Darwinem nemají. Na neobyvatelné planetě se ani ten nejschopnější množit nebude.

 

Život na Zemi přírodní vědy samy nezachrání. Je to naléhavým úkolem pro vědy humanitární. Jistě, zabývaly se touto otázkou poctivě po celou dobu své existence. Hlavně na tisících stranách dokazovaly proč se nemůžeme obejít bez válek a boj o mír nemá budoucnost.

Někdy v roce 1912 jsem začal provozovat blog na Webnode nazvaný : K čemu války. S podtitulem Planeta potomkům. První můj článek na něm byl odměněn 10 příspěvky. Ty vyzněly v huronský smích a litovaly mne.Všechny ve smyslu: Válka je lidstvu vrozená a je hnací silou pokroku. To jste začal nešťastně svůj blog. Kladný posudek na tuto první stánku nebyl ani jedinný.

Poprvé světové válce si lidstvo vytvořilo Společnost národů, jejímž hlavním úkolem bylo nepřipustit další války. Výsledkem byla druhá válka světová. Po ní Společnost národů nahradilo OSN s tímže úkolem. Má k tomu všechny síly a prostředky. Nepotřebuje k tomu vynalézt žádnou další odstašující zbraň ani jiný prostředek. Jen do ní musíme dosadit lidí, který tak jednoduchý a prostý úkol dovedou v dohledné době splnit. Lidi, kteří nebudou vědecky dokazovat proč to nejde. Jak na to, jsem v několika větách pubikoval na svém shora uvedeném blogu. Je na dnešních studentech, absolventech humanitátních věd a na všech kteří v tomto oboru pracují zda to včas dokáží. Je to náplň jejich práce. Když to rychle nezvládnou již nebude ani přírodních ani humanitárních věd třeba. Kdo tento netěžký úkol zvládne nebude právem zapomenut do konce existence lidstva a života nejen na Zemi ale i ve vesmíru.

 

Není to poslední vůle dědka, ale lidstva. Dnes mne můžete klidně jako většina lidstva litovat jako blázna. Když si to občas přečteš, pokud již zítra nebude pozdě, dokážeš to. Mnoho času nezbývá. Můžeš o tom přesvědčit i mladé spolužáky vysokoškoláky. Nevadí, že tě označí za blázna. Někdo začít musí. I když je to neoblíbené téma, nezahazuj to a občas si to přečti, Já tě nechci pořád otravovat tím samým. Nemusíš tím nijak měnit náplň a průběh svých studií jen to v diskuzích připomínat. Pramenů máš jen na mém blogu dost.

Úkolem dnešních věd není zbrojení, ale dobývání vesmíru.Tam mohou lidé přežít, pokud vesmírná katastrofa, třeba srážka Země se satelitem nebo jaderná válka učiní Zemi dočasně neobyvatelnou a zase se na ni vrátit až obyvatelná bude. To je úkol pro transformovaný zbrojní i ostatní průmysl, pro vědy přírodní i humanitární.