AIDS - můj (prohraný ) boj.
5.3.2014
AIDS-můj (prohraný) boj.
Pandemie stoprocentně smrtelné AIDS
trvá. Většinu lidí to vůbec neznepokojuje. Nepřipouští si, že
jsou stále všichni ohroženi. Vyléčit nemoc nedovedeme, máme
velké úspěchy v prodloužení umírání z několika měsíců na
desítky let. Po tu dobu může umírající šířit infekci. Hrozba
tresty za těžké ublížení na zdraví šířením infekce mnoho
nepomůže. Více než trest smrti, který dosud existuje v mnoha
zemích, nikdo dostat nemůže. A ten již dostal
Jedinou zbraní zůstává osvěta a
prevence. Bohužel naše zdravotnictví krátce po roce 1989 zrušilo
kabinety zdravotnické osvěty .Ušetřili jsme.
Jsem důchodce, pracoval jsem na celý
úvazek jako obvodní praktický lékař a na malý nadúvazek léta
v medicíně katastrof, která fungovala postupně pod mnoha názvy,
naposled jako Útvar krizového managementu nemocnice. Veřejnost ji
spojuje spíše s civilní obranou i když v míru má mnohem širší
náplň v rámci integrovaného záchranného systému. To jen k
vysvětlení proč chci něco proti pandemii AIDS dělat. Je, i když
to tak většina necítí největší katastrofou, která zemi
postihla.
Boj proti globálním hrozbám je v
prvé řadě věcí politiků. Od roku 2005 jsem se snažil do
prováděcích norem zákona o pobytu cizinců na území České
republiky § 9 písmeno l(odepření vstupu na území) dostat
následující povinnost. Cizinci, kteří žádají v České
republice o dlouhodobý pobyt ( to jest pobyt nad 3 měsíce) třeba
proto, že zde chtějí pracovat musí předložit potvrzení, že
jsou HIV negativní. Tuto povinnost ukládají mnohé státy. Až do
nástupu prezidenta Obamy ji měl i každý, kdo chtěl vstoupit na
území USA. Proč tuto povinnost Obama zrušil, nechápu. Stát by
toto opatření nestálo ani korunu. Cizinci by si potvrzení
přivezli ze své vlasti. Pokud by bylo podezření, že je falešné,
musil by si je cizinec opatřit za své peníze u nás. Je mnoho
těch, kteří o své infekci léta neví. Pokud by jim vyšla
zkouška na HIV pozitivní, začali by se samozřejmě ve své vlasti
včas léčit a prodloužili by si podstatně život. Zkrátka nikoho
by to nepoškodilo. Je mne jasné že bych tím zabránil jen části
dovozu infekce. Infekce se šíří řadou geometrickou. I kdybychom
neprodyšně uzavřeli hranice, infikovaní, kteří dnes u nás,
žijí ji touto geometrickou řadou budou šířit dále, ale
zemřelých by bylo během několika let o stovky a tisíce méně. O
ty infekce zavlečené dříve cizinci.
V této věci jsem apeloval na většinu
kompetentních politiků tedy na ministry zdravotnictví počínaje
Davidem Rathem prosinci 2005.Ten postoupil kauzu hlavnímu
Hygienikovi Vítovi. Sám problematice věnoval dlouhý projev ve
sněmovně. V roce 2008 u ministra Julínka. Stanovisko podpořil i
poslanec Šťastný. Jinak jsem intervenoval u lídrů všech
parlamentních stran.
V říjnu 2010 prošla novela druhým
čtením v poslanecké sněmovně , zásluhou poslance Šťastného .
Třetím čtením neprošla.
Nedělal jsem to proto, abych se
zviditelnil. Je mne jasné, že i kdyby novela prošla, mé jméno by
nikde nefigurovalo, ale já bych se domníval, že jsem ušetřil
strastiplného dlouhého umírání stovky až tisíce lidí.